Z'ev (terra)
Z´EV se narodil v roce 1951 v Los Angeles a již od útlého dětství se zabýval bubnováním a perkusivními nástroji. Vystudoval etnomuzikologii na Kalifornském uměleckém institutu a postupem času ke studiím přidal ještě balijské bubnování na gamelan, ghanské techniky EWE a jihoindické rytmické struktury Tala. V oblasti teoretických studií se zabýval vizuální, divadelní a zvukovou poezií, performačním uměním a multimediální teorií (kde jej velmi ovlivnili přednášející z okruhu hnutí Fluxus).
Od roku 1979 se datuje Weisserovo nomádství - cestoval po celém světě a od počátku 80. let, kdy se usadil v Evropě, se stal jednou ze zakladatelských osobností industriální scény. Přestože hraje většinou sólově, množství spolupracovníků je nemalé a jmenovat můžeme například členy skupin Pere Ubu a Organum. Většinu jeho hudební produkce tvoří improvizovaná hra na proměnlivé kovové sestavy a objekty - během představení s nimi doslova zápasí, vrhá se mezi ně a při živém hraní je nijak elektronicky nezesiluje. Přitom trochu provokativně říká, že hra na kovové objekty je stejná jako hra na elektrické a elektronické nástroje, neboť i elektrické kytary a syntezátory využívají ušlechtilé kovy coby stavební prvky.
V souvislosti se svou prací Weisser často hovoří o poezii. Odvolává se tím mimo jiné k funkci bubnu coby prostředku signalizace a slovního sdělení i k nové poetice, kterou se snaží tvořit svým pódiovým projevem. Běžný koncert je podle něj formou sociální komunikace, při níž hraje hudba jen jednu z rolí rovnocennou setkání s přáteli, konzumaci atd. a při níž posluchač dostává tu hudbu, kterou si žádá a kterou dobře zná - proto se nemusí příliš mentálně namáhat. Weisser chce vstupovat do myslí nepřipravených diváků zvukem, pohybem i vzhledem instalací - kdyby jeho koncert navštívil hluchý, říká, mohl by z tvaru nástrojů a pohybů hráče odečíst příběh kvazi-loutkového divadla.
Z’EV ve své hře snoubí fyzickou bezprostřednost improvizace s množstvím rituálně-mystických významů pohybujících se v širokém rozmezí od kabaly až k filosofii recyklace. Dosti často se Z’EV zabývá i hudbou polních nahrávek a páskových manipulací. Abychom částečný výčet aktivit Stefana Weissera ještě trochu rozšířili, zmiňme na závěr článku jeho mluvenou elektroakustickou operu na dantovský motiv Inferno, jejíž prvotní inspirace vzešla z táhlého bručení a skučení zástupů žebráků v ulicích sardinského Cagliari. V Praze však čekejme především kovové perkuse.
(...)
Seismic Wave Factory
