XII. PRAŽSKÝ INDUSTRIÁLNÍ FESTIVAL
Mezinárodní setkání avantgardních hudebníků, performerů a experimentátorů z žánrů elektroniky, industriálu, ambientu, noise, silové elektroniky a laptopové hudby, konceptuálního multimediálního umění a performance. Jako otevřené fórum směřuje toto setkání sociálně-kulturních komunit k hlubšímu vnímání mezinárodních trendů a tendencí v současné umělecké scéně. Zde je program pro 12. tradiční událost elektronické avantgardy a multimediálního umění ve střední Evropě!
pořádá industriální autonomie Ars Morta Universum
Date:
8. & 9. prosince 2006
Location:
Rock Café, Praha, Česká republika
Info a rezervace: ars.morta@tiscali.cz
Vstup: 350 Kč/ 13 Eur (jeden den), 500 Kč/ 20 Eur (dva dny)
Místo: Rock Café, Národní 20, Praha 1; www.rockcafe.cz
Spojení: tramvaj 9,18, 22, 23 noční 53, 55 Národní třída; metro Národní třída
Mapa: www.mapy.cz
Ubytování:
Hotely Praha www.praguehotellocator.com
Hostely, turistické ubytovny www.czech.hostelworld.com
Turistické informace: www.pis.cz
pátek 8. prosince ~ 19h
DIVE (b)
MURDEROUS VISION (usa)
TÁBOR RADOSTI (cz)
DRAHOMIRA SONG ORCHESTRA (f)
EINLEITUNGSZEIT (sk/cz)
OPENING PERFORMANCE ORCHESTRA (cz)
DJ Maldoror
sobota 9. prosince ~ 19h
INADE (d)
SEISMIC WAVE FACTORY (cz)
SCHLOSS TEGAL (usa)
CH DISTRICT (pl)
DO SHASKA! (cz)
PSYCHEDELIC HALUCINOGEN (cz)
BIRDS BUILD NESTS UNDERGROUND (cz)
DJ Nika77
+ výstava:
+ videoart
+ after party
Dive
Dive založil průkopník belgické elektronické scény Dirk Ivens krátce před rokem 1990, kdy vydává debutové eponymní album projektu. Nahrávka byla v kontextu doby experimentální, velmi primitivní a syrová. Vzniku nicméně Dive předcházelo působení v několika formacích, z nichž je pro další Ivensův hudební vývoj určující především skupina Absolute Body Control, která slibně předznamenala to, co mělo od poloviny 80. let následovat až po současnost. V r oce 1985 byl Ivens zakladatelským členem belgické kultovní formace The Klinik, která si zvukově i obrazově unikátními vystoupeními vydobyla celosvětové renomé. Společně s Front 242 uvedli The Klinik do pohybu celou Electronic Body Music scénu. V roce 1991 Ivens zakládá hudební vydavatelství Daft Records s cílem podporovat nejen vlastní projekty, ale i spřízněné elektronické tvůrce (např. Esplendor Geométrico, jimž připadlo vůbec první katalogové číslo, Hybryds či Muslimgauze). Ivensova energie a invence vyústila v roce 1996 v založení projektu Sonar, jehož záměrem je spojení industriálně-rytmického noise s temnou zvukomalbou. Pro Ivensovu tvorbu je přitom typické dosažení maximální síly s minimálním vybavením. Možná i proto jej napodobují zástupy epigonů, jimž však chybí potřebný drive a charisma. Dive je výbušný mix EBM a noise, který v živém provedení působí jako lavina energie v oslepující palbě stroboskopů a pohlcujícího Ivensova hlasu.
Murderous Vision
Murderous Vision založili v roce 1994 Stephen Petrus a John Dixon. Původně experimentální duch, patrný na prvních dvou albech, však zároveň vedl k dchodu Johna Dixona, jehož představa o koncepci a směrování projektu vedla jiným směrem. Od roku 1996 se tak Stephen Petrus již samostatně věnuje death-industriálnímu projektu In Death´s Throes. Návrat Murderous Vision v roce 1999 manifestuje album Suffocate... the Final Breath. Na dalším řadovém albu The Times Withous Gods proznívají do dark-ambientního a industriálního ladění melodie a refrény klasické hudby. Desetiletou existenci MV pak shrnuje speciální 2CD Ghosts of the Soul Long Lost, které seznamuje posluchače s ranými pracemi projektu. Rok 2006 přinesl vydání Life's Blood Death's Embrace, které se vrací ke strukturám The Times Withous Gods s propracovanější skladbou a nahrávací technikou. Vzniká také několik krátkých filmů a letošní rok uzavřou Murderous Vision vystoupením na Pražském industriálním festivalu. Vzhledem k tomu, že žánrové rozpětí Murderous Vision sahá od drsné power-electronics až po jemný, atmosférický dark-ambient, může se stát právě tento projekt jedním z překvapení festivalu. Murderous Vision vystoupí poprvé na evropské půdě.
Tábor Radosti
Když se tato mysteriózní dvojice z Jihlavy představila na X. Pražském industriálním festivalu v roce 2004 a o rok později na IV. Wroclavském industriálním festivalu, zazářila jako meteorit. Tajemný zvuk, propracovaná kompozice a působivá pódiová performance s nádhernou vizualizací jasně svědčily o ohromném potenciálu této formace a dlouhé cestě, kterou již urazila.
Za oficiální vznik uskupení Tábor Radosti lze považovat rok 1995. O dva roky později se poprvé TR představuje publiku s pásmem "1984" na industriálním festivalu v Telči. Šlo o pásmo sestavené ze smyček, hraných souběžně z několika upravených tape decků, a deklamaci v industriálně-orwellovském duchu. Během následujících dvou let formace přešla ke koncepčnímu využívání nových hudebních technologií na analogově-digitální bázi. Počátkem roku 2001 vzniká debutové CD Tábor Radosti s uhrančivě strohou kompozicí, texty a vokálním projevem. O dva roky později přichází formace s dalším albem. Jeho název Hávamál - Výroky Vysokého - vyjadřuje obdiv nad zarážející hloubkou původní víry našich předků a předzvěst pádu západní civilizace jako důsledek vykořenění této víry a následného importování nového "Boha pouště" do lidských duší. Tato nahrávka již nese všechny znaky jejich současné tvorby - nádech magie a rituálu, počítačově modulovaný recitativ, plný dávných archetypálních motivů, pestrou paletu náladotvorných ploch protkaných rytmickými sekvencemi.
Netrvalo dlouho a po novém fenoménu na domácí scéně sáhlo vydavatelství Epidemie Records. Vydalo třetí album Lamat, které je pokračováním manifestace víry v neomylnost kosmických cyklů. Magická zvuková teritoria jsou zde oproti předchozím albům propracovanější a neproniknutelnější, vnitřní architektura skladeb je obohacená orchestrálními tématy a pestrobarevnými zvukovými ornamenty. Tábor Radosti dozráli do pozice absolutní domácí dark-elektronické špičky.
Drahomira Song Orchestra
Drahomira Song Orchestra založili před 10 lety studenti filmové vědy Julien Pacaud a Jean-Christoph Sanchez při cestě z Karlových Varů, kde představili svůj první společný film. Od té doby zkoumá DSO mnoho uměleckých oblastí, jako hudbu, literaturu, malířství, grafický design, a samozřejmě film. První improvizované hudební vystoupení DSO se odehrálo v roce 1997 v ulicích Paříže. Od té doby pracovali Pacaud a Sanchez na několika nahrávkách, které je možné rozdělit do dvou hlavních stylů: prvním je bizarni ambient s minimalistickými melodiemi, druhým jsou industriální smyčky ve stylu prací Boyda Ricea aka NON. DSO již vytvořili několik takových alb, letošní CD The Return of the 120 Magicians vydal ruský label Waystyx Records. Toto velmi zvláštní, těžko zařaditelné francouzské duo oživí festivalovou dramaturgii spletitými zvukovými kolážemi s působivou vizualizací. Poprvé v Čechách!
Einleitungszeit
(sk/cz)Einleitungszeit patří bezesporu ke zvukově nejextrémnějším seskupením na území bývalého Československa. Za patnáct let existence se stali široce uznávanou klasikou death-industriálního žánru a celosvětově vysoce uznávanou "akvizicí". Jejich alba vyšla u renomovaných vydavatelství Art Konkret, Freak Animal či Recalcitrant Noise, jehož vydání bylo na Slovensku cenzurováno pro "esteticky nepřijatelný" obal. Několik živých vystoupení Einleitungszeit zachycují také videa Ars Morta Universum / Industrial Gallery. Dvojice R-01 (Richard Norg, autor hudby) / M-01 (Martin Jarolím, hlas, aranže) zprostředkovává zvukem a ohněm extatickou bouři, která je metaforou přerodu vědomí lidské bytosti v inteligenci kybernetického tvora. Jen několik málo vteřin tichých ambientních ploch uvolňuje prostor nespoutanému noise, který místy přesahuje zvukově nejzazší japonské nahrávky. Při loňských společných japonských koncertech s performerkou Terezou Georgievovou aka Sangredans se jejich tvorba setkala s nadšenými reakcemi. Společné festivalové vystoupení přinese pro Einleitungszeit typickou pódiovou smršť absorbujícího zvuku a strhujícího expresívního tance.
Opening Performance Orchestra
Zbrusu nová tvář na domácí postindustriální scéně přišla po "čase zrání" letos s veřejnými performancemi i prvním albem Jack's Flat, prostoupeným abstraktním hlukem plně v duchu vlastní filozofie "no melody no rhythm no harmony". Jedním ze zlomových bodů ve vývoji této sedmičlenné formace byl razantní mix skladeb čelního představitele japonského noise, skrývajícího se pod uměleckým jménem Astro (dříve člena legendárních C.C.C.C.). Skupina dosud podnikla několik happeningů a koncertů, kde představila nekompromisní "úlomkovou hudbu". Jde o pečlivě volenou kombinaci shluku abstraktních zvukových ploch (zde mj. počítač, rádio, kytara, triangl, hluky), jejímž hlavním posláním je postavení posluchače do rovnocenné pozice s umělcem resp. nositelem zvuku, zbavení konvenčních návyků a představ o podobě živých vystoupení a v neposlední řadě umocnění jeho vlastní fantazie. K tomu při koncertních performancích skupině velkou měrou napomáhá i podobně laděná videoprojekce. Hluková stěna O-P-O bude na festivalu výživnou porcí pro žánrově vyhraněné posluchače.
Inade
(d)Velmi zajímavým projektem je německá dark-ambientní dvojice Inade. Potvrzuje to i jejich nejnovější, nesmírně kvalitní album Samadhi State, realizované vlastním labelem Loki Foundation. V rámci uvedeného žánru se ubírá celková zvuková koncepce skupiny, která nahrála své první album již v roce 1993 a od té doby patří mezi zásadní formace světové ambientně-industriální scény. Již na svých předchozích albech Burning Flesh, Aldebaran nebo The Crackling of the Anonymous prezentují Inade dotaženou a živoucí koncepci temného ambientu, ve kterém hutné atmosférické nálady doplňují expresivním sonickým zvukem. Hudba Inade má zároveň vysoce psychoaktivní účinky, které posluchače uvádějí do stavu hlubinného psychického transu. Neodmyslitelnou součástí hudby Inade jsou rituální prvky a důmyslně rekonstruované orchestrální motivy. Dvojice René Lehman a Knut Enderlein umí jako jedno z mála dark-ambientních těles prodat své kvality také naživo, a to nejen díky perfektně propracované vizuální složce.
Seismic Wave Factory
(cz)
SWF je jednočlenným projektem Roberta Hnáta - někdejšího spolupracovníka průkopníků českého industrialu Střední Evropy (později M.A.C of MAD), člena VO.I.D a především neúnavného tvůrce, který pod hlavičkou svého projektu vydal přes deset alb pohybujících se na pomezí noise, temně industriálního ambientu, nekompromisního techna a power electronics. Většinu z nich vydal RH na vlastní značce All People to Recycle, některé starší nahrávky na německém labelu Membrum Debile Propaganda.
Významná je i vizuální tvorba SWF, která ve svých úlomcích a střepech připomíná surreálně-apokalyptickou obrazotvornost W.S. Burroughse či Kenji Siratoriho. Tu nejlépe dokumentuje DVD Sundiver vydané v roce 2006 na domácí značce Industrial Gallery. V rychlých střizích je psychoaktivní látka SWF strhující náhlými obrazovými explozemi a stěnou neúprosně drtivé rytmiky a noise.
Schloss Tegal
Schloss Tegal tvoří Richard Schneider a M.W. Burch, temní průkopníci hudby pro psychologické účely, kteří si za dvě desetiletí vydobyli postavení kultovní elektronické formace. Jejich alba jsou mixáží grafické informace ve tvaru audio nahrávek a samplů, připomínající spíše antropologickým film či studii než hudbu jako takovou. Jejich tvorba je extrémní a silně psychogenním kosmem noise s podprahově tajemnými zvuky, které nejsou určeny pro choulostivé posluchače.
Album The Grand Guignol bylo v Německu zakázáno pro šokující texty a obsah ne nepodobný soudní příručce Psychopathia Sexualis Barona Kraft Von Ebbinga ve zvláštním pojetí. Jejich nejnovější album The Myth of Meat kráčí ve stopách The Grand Guignol nepředvídatelným noise a zneklidňujícím působením na nervovou soustavu posluchače. Skladby jako Cannibal Communion či Death Car Display se zakládají na skutečných životech dvou kanibalů v Německu a známého masového vraha Ed Geina v USA. To je jen část mnoha světů, které Schloss Tegal zkoumá spolu s UFO, jatečním vražděním, vytěžováním lidských zdrojů globální elitou, genocidou v mnoha zemích současného světa a EVP, záznamy hlasů mrtvých. To vše jako by bylo v pojetí Schloss Tegal předzvěstí hrozícího globálního konfliktu a neodvratného konce světa.
C.H. District
Poprvé na sebe Miroslaw Matyasik upozornil v roce 1996, kdy svými hudebními počiny a aktivitou začal utvářet podobu slezské ambient/noise/experimentalní scény. Po několikaletém působení v projektu Godzilla (společně s Tomaszem Twardawou, nyní Genetic Transmission, pozn.) se stal základem jeho hudební tvorby jednočlenný projekt C.H.District, v němž se spájí tradice industriální hudby se současnou "inteligentní elektronikou" IDM. Další rovinou tvorby je spolupráce s extravagantní performační a videoart skupinou SUKA OFF, kde působí jako herec, především však jako tvůrce hudebních partů. S jejich vystoupeními na tabuizovaná témata sexu, obsese a fetiše získal mnohá ocenění na divadelních a uměleckých přehlídkách. V letech 1998-2001 vydal vlastním nákladem dvě alba Pneuma-ti-coi a Continuance. Jejich vyzrálost mu přinesla smlouvu s francouzským vydavatelstvím M-TRONIC. První oficiální nahrávka, split s nizozemským DUUSTER, byla vřele přijata nejen v Polsku, ale hlavně ve Francii a USA. Na počátku 2005 pak vyšlo pod francouzskou značkou album Slides. C.H. District je hudebníkem se zkušenostmi z koncertních pódií na mnoha evropských elektronických festivalech. My v Čechách máme nyní třetí možnost ocenit jeho umění a cit pro algoritmy.
Do Shaska!
Čeští derviši, hudební alchymisté - tak bývá často označována pozoruhodná formace Do Shaska!, která se vynořila v revolučněsametovém roce 1989 z podhoubí severočeské punkové scény. Během více než patnácti let existence prošel soubor mnoha podobami, od punku, primitivistického proto-industrialu, snového ambientu, přes etno-industriál až po vyzrálý dark trance-dub. S bohatým využitím soudobých technologií Do Shaska! nyní směřují k hlukově rytmickým, halucinačně přeludným kompozicím s nezanedbatelným podílem živých nástrojů (fagot, basa, didgeridoo, perkuse, vokál, kytara, roury, kovy apod.) a silně imaginativní videoprojekcí, ovládanou v reálném čase. Do Shaska! na festivalu představí skladby z nejnovějšího alba Alchymische Alraune vydaného na domácí značce Guerilla Records.
Psychedelic Halucinogen
V projektu Psychedelic Halucinogen představí Michal Kořán (Kora et le Mechanix ) jednu ze svých ambientně-industriálních poloh. V míchaném setu představí zvukovou koláž, původně zkomponovanou pro výstavu L.S.D.A. - Č.S.S.R. instalovanou v Centru pro současné umění Praha/Klub Jelení, která veřejnosti představila kolekci obrazů malovaných během terapií využívajích psychotropní látky v rámci oficiálního výzkumu v ČSSR v letech 1954-1974.
Birds Build Nests Underground
(cz)Přestože používá soustavu gramofonů, neprovozuje pražská dvojice Petr Ferenc - Michal Brunclík tradiční DJing tanečních parties. Od roku 2003 zkoumá otáčením preparovaných vinylových desek "hudbu pod hudbou" - do nového kontextu zasazené krátké útržky zvuků, které díky zvýraznění repeticí a vrstvení získávají zcela odlišnou kvalitu i roli ve výsledném tvaru. S kořeny v post-industriální hudbě vystihují stylovou podobu BBNU alespoň částečně termíny minimalismus a psychedelie. Festivalové vystoupení bude speciální premiérou nejnovějšího alba a doprovodného videa.
Dj Maldoror
Bret Vanderberg vyrůstal v okolí San Franciska na přelomu 70. a 80. let a jeho hudební cítění v mnohém utvářela tamní industriální scéna. Počátky jeho produkce jsou v první polovině 90. let spjaty s rádiem KWVA 88.1 FM v Eugene ve státě Oregon. Jeho rozhlasový pořad "Psychic Surgery" označil jeden časopis za "...hudbu, ze které vám budou krvácet uši." Zároveň se připojil k sound systému SIN (Sound Intergrated Nation) a podílel se na akcích na severozápadě USA, včetně mnoha undergroundových fetiš parties. SIN se pro mnohé stal způsobem, jak posluchače hudbou nejen potěšit, ale i vytrhnout ze stereotypního rytmu každodenní strnulosti. Další zkušenosti získával jako rezidentní DJ klubu Nexus. V současnosti Maldoror pokračuje v produkci v zemích na obou stranách Atlantiku; svým unikátním mixem EBM, industrialu a silové elektroniky inspiruje další svaté a hříšníky na mnoha temných místech.
Dj Nika77
Pražská Dj-ka Nika77 uzavře festival svým experimentálním elektronicko-ambientním setem. Od prvních vystoupení v roce 1977, Nika77 vystupuje ve vyhledávaných klubech v České republice a na Slovensku, jakož i v Anglii, Maďarsku, Německu, Švédsku, Slovibsku, Polsku, Rusku, Belgii, Chorvatsku, Srbsku a Bosně. V letošním roce Nika77 vydala album Eduo na německé značce TekkEx. Vystoupení této přední české DJ doprovodí originální videoprojekce, která je jejím vlastním výtvorem.