Narozena 7. srpna 1976 ve městě Sosnowiec na jihu Polska. V letech 1996 - 2001 studuje na Akademii výtvarných umění v Krakově, kde získává diplom s oceněním a zaměřením na malbu a tkaniny. Od roku 2003 žije a tvoří v Paříži.
V roce 1995 zakládá uměleckou skupinu "Teatro la terrorismo Suka Off". Od počátku tvorby vystupují jako divadelní skupina, první představení mají charakter výjmečných manifestací. Během několika let získává Suka Off svoji specifickou podobu působení a výrazu. Staví se na hranici alternativního divadla a performance. Po vystoupeních "Dégénération", "Car Crash Clan", "ID", "Exterminatorex", se skupina zapíše mezi radikální tvůrce. S rokem 1999 přichází nové představení: "Copies I, II, III, IV", "Hardxero" a "Hardware", které jsou spojeny v rámci cyklu "Matryca". Nejzásadnější z představení, "Hardware", se hraje na mnoha scénách a divadelních festivalech v Polsku i v zahraničí. "Hardware" je v roce 2001 oceněno Velkou cenou na 2. mezinárodním festivalu divadla a vizuálního umění v polském městě Tczew a získává i 1. cenu "Divadelních setkání" v roce 2002 v polském Lodz.
Od roku 1995 Suka Off tvoří a šíří své vize prostřednictvím happeningů, performance a videí až do září 2003, kdy dochází ke změnám v důsledku odchodu Doroty Kleszcz.
Tvorba Doroty Kleszcz je neustále provázena výtvarným uměním. Její dřívější experimenty s tkaninami obohatily zkušenost s prací divadelní. Navrhovala kostýmy a scénu pro katowické divadlo "Cogitatur" a také byla autorkou kostýmů pro pouliční představení "Invitation", v průběhu veletrhu EXPO 2000 v Hanoveru.
Návrhy kostýmů a rekvizit pro představení "Femina" se představily na festivalech v Polsku, Španělsku, Německu i Brazílii. Tato specifická estetická kolekce využívá fetišistické a avantgardní materiály; stejné prvky provázely skupinu Suka Off během 8mi let jejich činnosti.
I dnes tvoří a předvádí Dorota Kleszcz své performance, instalace a videa. V projektech "Blanc" a "Noir" nachází nový směr a prezentuje své své performance-instalace interaktivním způsobem.
Ve starších performance, především v té, která je nejvíc provokativní, "Days of week", si umělkyně klade otázku smyslu své existence; tím, že se zbavuje minulosti, dochází očištění. Náměty cesty a návaznosti se svým způsobem staly hlavními myšlenkami její současné tvorby. Představení "Days of week" natolik oslovilo kritiku na Mezinárodním festivalu současného umění v Budapešti v roce 2000, a v Galerii Nikki Diana Marquardt v roce 2003, že bylo v letech 2003 a 2004 vysíláno na Paris Premiere a canal+.
Představení Doroty Kleszcz jsou velmi osobní výpovědí. Na základě pozorování života analyzuje problémy přizpůsobení ve světě 21. století.